Každé technologické řešení má svá pro a proti a je nutné k této záležitosti přistupovat velice opatrně a dílčím způsobem. Proč?
Výhody sodíkových výbojek
Sodíkové vysokotlaké výbojky byly v době svého vzniku považovány za vrchol osvětlovací techniky v oblasti výkonných světel pouličního osvětlení. V průběhu zhruba patnácti let se jejich výroba ustálila a režijní náklady klesly na minimum. Bylo tedy možné jimi osazovat prakticky jakákoliv místa – silnice, dálnice, chodníky, městské parky, rekreační zóny, nákupní centra apod.
Musíte si uvědomit, že v té době, na přelomu 60. a 70. let minulého století nebylo veřejné osvětlení běžné v každé obci, a že je lidé vítali s povděkem. Vzrostla tím zároveň bezpečnost při pohybu večerními ulicemi a pochopitelně i komfort.
Mezi výhody sodíkových výbojek můžeme tedy zařadit nízké výrobní náklady, rozšířenou výrobu a velmi dobrý světelný výkon. I když je v současné době směle dohání LED diodové reflektory, stále jsou považovány za kvalitní zdroj.
Světelný smog
V souvislosti s osvětlováním ulic a silnic měst a obcí se dostáváme k ožehavému problému současné doby, a tím je světelné znečištění. Po západu slunce totiž lidský a zvířecí organismus produkuje melatonin – hormon, jehož funkcí je připravit tělo ke spánkové fázi, k odpočinku, relaxaci a regeneraci buněk veškerých tkání. Pro živé tvory je pak přirozené dodržet tyto biorytmy a usínat za tmy, umělé světlo nám slouží pouze k orientaci v prostoru. Tomu nahrávají právě sodíkové výbojky, neboť jejich světlo je v teplém odstínu a ten nepůsobí tak negativně na tvorbu melatoninu, jako bílé nebo namodralé chladné světlo většiny LED diodových reflektorů.
A zde se střetávají protichůdné názory lidí – na jedné straně je snížení světelného smogu ve městech realizováno alespoň výbojkami a na druhé straně jsou některými lidmi protlačována chladná polovodičová světla, která jsou ideální pro řidiče vozidel, na něž teplá barva světla výbojek působí jako zdroj únavy a nepozornosti.
